Vždyť je to tak snadné…

Post date: Oct 07, 2009 8:35:12 AM

Nedávno jsem slyšel příběh o známém vědci, který učinil několik důležitých objevů v medicíně. Při interview se ho reportér ptal, jak to, že je mnohem kreativnější než průměrný člověk. Co ho tak posunulo před ostatní?

Odpověděl, že podle jeho názoru za vše vděčí zážitku s matkou, když mu byly dva roky. Snažil se vytáhnout z ledničky mléko, kluzkou láhev upustil a všechen obsah se rozlil na podlahu – opravdové moře mléka!

Matka přišla do kuchyně, ale místo aby na něj začala křičet, vyhubovala mu nebo ho potrestala, prohlásila: „Roberte, to se ti ale povedlo udělat krásný svinčík! Taková louže mléka se jen tak nevidí. No, už se stalo. Nechceš si v tom mléku trochu pohrát, než ho utřu?“

A to taky udělal. Po několika minutách matka řekla: „Víš, Roberte, když uděláš takový nepořádek, nakonec ho musíš uklidit a vrátit věci zase do pořádku. Jak bys to chtěl udělat? Můžeme na to použít houbu, hadr nebo mop. Co by se ti líbilo nejvíc?“ Vybral si houbu a společně vytřeli rozlité mléko.

Matka pak pokračovala: „Víš, co se tu stalo, je to nepodařený experiment, jak efektivně nést velkou láhev mléka ve dvou malých ručičkách. Půjdeme dozadu na dvorek a zkusíme, jestli objevíme způsob, jak ji nést, aniž bychom ji rozbili.“ Chlapeček se naučil, že když uchopí láhev nahoře pod uzávěrem, dokáže ji nést a neupustit. To bylo skvělé vyučování!

Slavný vědec vysvětlil, jak v tu chvíli pochopil, že se nemusí bát dělat chyby. Od té doby vnímal chyby jako příležitost něco nového se naučit, což vlastně je podstata vědeckých experimentů. I když se experiment „nepodaří“, obvykle si z něj můžeme vzít cenné ponaučení.

Netuším kdo je autor, přišlo mi to eMailem